německý horský spolek

Jak již bylo zmíněno výše, Německý horský spolek byl hlavní zájmovou životní náplní J. Matouscheka a také všechny Matouschekem vytvořené mapy vznikly pod hlavičkou spolku a za pomoci dalších jeho členů. Téměř 60letá činnost spolku, který byl v čase své největší slávy na přelomu 19. a 20. st. jedním z nejčinorodějších horských spolků celé rakousko-uherské monarchie (JJHS 2002, str. 152), by byla bohatým informačním zdrojem další samostatné akademické práce.

Dne 13. července 1884 se sešla skupina nadšených přátel horského prostředí (J. W. Jarisch, E. Schmidt, A. Hoffmann, F. Hübner a další) v tehdejší kavárně „Kronprinz“ (pozdější Střelnice) a oficiálně založili Německý horský spolek a určili jeho stanovy. Jakožto účel spolku bylo stanoveno „zpřístupnit jedinečné krásy našich Ještědských a Jizerských hor velkému turistickému ruchu a k tomuto účelu vytvořit cesty a cestní značení včetně ukazatelů, vystavět vyhlídkové věže, podnikat společné výlety, vydávat spolkový časopis, znalost vlastní domoviny rozšiřovat a lásku k ní podporovat“ (Jahrbuch DGVJI 1894, str. 1-2). Ke konci roku 1884 čítal spolek 217 členů, o rok déle to však bylo již 1500 členů. Postupně také vznikaly místní skupiny spolku, kterých v r. 1935 bylo 25, počet členů v tomtéž roce čítal již přes 8000.  Jak si spolek předsevzal, tak se stalo. Postupně vytvořil síť značených cest a s ní související stavby. V roce 1886 došlo k otevření nové rozhledny na Slovance[1] (Seithübel), což byla první železná rozhledna v Čechách[2], následovaly rozhledny na Královce (Königshöhe, 1888), Bramberku (Bramberg, 1889) a obnova rozhledny na Ještědu (Jeschken, 1889). Roku 1892 byla otevřena rozhledna na Štěpánce (Stephanshöhe), jejíhož otevření se účastnilo asi 10 000 lidí. V roce 1906 bylo (podobně jako v Krkonoších) v Jizerských horách skrze tyče provedeno první zimní značení cest. Spolek také stál v roce 1909 u zrodu ještědské sáňkařské dráhy[3], na této dráze se v únoru 1914 konalo mistrovství Evropy v tomto sportu. Roku 1924 spolek předložil záměr o zřízení lanovky na Ještěd, tu však nakonec vybudovaly až roku 1933 ČSD.  V r. 1935 byla délka 161 značených cest neuvěřitelných 1377 km. Některé z těchto cest byly i přes 30 km dlouhé (Jahrbuch DGVJI 1935, str. 53-57).

 V roce 1891 vyšla první ročenka spolku. V těchto ročenkách nalezli čtenáři mnoho užitečných informací především ohledně místních hor. Tématy ročenek či jednotlivých kapitol tak byly např. flóra, geologická stavba, vodstvo, nové železniční dráhy, zdejší příběhy a pověsti (ale i pravdivé příběhy), historie oblasti, smírčí kříže a místní pomníčky, vznik pomístních názvů a mnoho dalšího. Součástí poslední (a co se týče stránek velmi početné) části každé ročenky byly různé reklamy, jejichž součástí byl také např. jízdní řád tehdy nově zřízených železničních tratí, ale také propagace spolkem zřízených staveb nebo nových mapových děl. Středobodem zájmu spolku byl Ještěd, na kterém byla roku 1906 zřízena chlouba spolku – horská chata. Ročenka z tohoto roku se bohatě věnuje historii Ještědu, jeho jménu a mnoha spojitostem s ním. V mnoha ročenkách také nalezneme popsaná panoramata okolních hor a veduty Liberce.

Německý horský spolek pracoval také s mládeží – pořádal školní výlety po Čechách a provozoval letní dětské prázdninové tábory. Ve správě měl také 20 mládežnických ubytoven. Těmto aktivitám patřilo místo v každé ročence[4].

Německý horský spolek se profiloval jako milovník a ochránce své domoviny – Jizerských a Ještědských hor. Tato oblast byla osídlena většinou německým obyvatelstvem a spolek se k českému obyvatelstvu včetně jeho turistických aktivit stavěl poměrně rezervovaně. Četná omezení nařízená úřady po vzniku ČSR se dotkla však jeho aktivit (konec podpory spolku od majitelů panství, povinné dvojjazyčné nápisy). Na činnosti spolku se odrážely nacionalistické teze, po obsazení Sudet Německem se spolek jednoznačně přiklonil na stranu nacistů. Slova na rozloučení v dopisech „Bergheil“ („sláva horám“) byla nahrazena přáním slávy svému vůdci. Roku 1941 vyšla poslední ročenka a spolek se začal rozplývat v Nacionálně-socialistickém říšském svazu pro tělocvik. Řada členů spolku zanechalo svůj život na frontách II. světové války (JJHS 2002, str. 156), ti přeživší byli po válce odsunuti.

Na Německý horský spolek dnes nepřímo navazuje (a v jeho činorodosti v něm má jistě určitý vzor) Jizersko-ještědský horský spolek. Ten byl založen v roce 1996. Má přes 300 členů ve třech tematických sekcích: Ochrana přírody, turistika a propagace hor. Vydává vlastivědné a přírodovědné publikace a také vydal v letech 2000 a 2005 „Reprint Matouschkovy mapy z roku 1927“.