Rešeršní práce

Pro vypracování této bakalářské práce bylo použito odborné a regionální literatury a samotných map vytvořených J. Matouschekem.

Pro zpracování první části o samotné osobě J. Matouscheka, ale i druhé části, kterou je mapové dílo J. Matouscheka, byly stěžejní ročenky Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory[1], do kterých J. Matouschek také přispíval. Tyto ročenky byly psány a tištěny německy v letech 1891 – 1941 (vzhledem k době svého vydávání samozřejmě švabachem). Dalším souvisejícím zdrojem může být fond Německého horského spolku v SOkA Liberec. Na Německý horský spolek svojí činností dnes nepřímo navazuje Jizersko-ještědský horský spolek (dále JJHS), který sídlí v Liberci. Ten se také dnes nejvíce věnuje osobnosti Josefa Matouscheka[2]. JJHS vydává od roku 2002 ročenky Jizersko-ještědského horského spolku a také publikace věnující se regionu (tj. oblasti Jizerských hor, Liberecka a Ještědského hřbetu). Ostatní literatura se o J. Matouschekovi zmiňuje pouze okrajově nebo čerpá z výše uvedených zdrojů.

Pro druhou část práce (kartografický rozbor Matouschekových map) jsou důležité samotné mapy J. Matouscheka. Jedná se především o 5 stěžejních mapových děl J. Matouscheka, kterými jsou Turistická mapa Ještědských a Jizerských hor (1. vyd. 1900), Speciální mapa Ještědských a Jizerských hor (vyd. 1927), Speciální mapa Kummerského pohoří (vyd. 1929), Speciální mapa Dubské hornatiny (1. vyd. 1932) a Mapa značených cest Ještědských a Jizerských hor (vyd. 1935).

Důležité je zde ujasnit si terminologii používanou pro názvy map oblastí, které dnes zahrnují Jizerské hory a Ještědský hřbet. V originálních názvech map se tato oblast označuje „Jeschken- und Isergebirge“, což přesně přeloženo znamená „Ještědské a Jizerské hory“. Přestože se toto označení v případě map („Karte vom Jeschken- und Isergebirge“) někdy překládá i jako „mapa Ještědského hřbetu a Jizerských hor“ (z hlediska zachování názvů užívaných pro tuto oblast dnes), rozhodl jsem se ve své práci používat doslovný překlad „mapa Ještědských a Jizerských hor“ (stejné označení nalezneme i v literatuře vydávané JJHS). 

K rozboru těchto map bude použita kartografická a okrajově regionální literatura. Z regionální literatury se mj. tématice map Jizerských hor (tedy i Matouschekovým mapám) věnuje kniha Jizerské hory – O mapách, kamení a vodě (Karpaš a kol. 2009). Kartografickým rozborem v oblasti tématu starých map se zabývají především publikace Evy Semotanové – např. Kartografie v historické práci (Semotanová 1994) nebo Mapy Čech, Moravy a Slezska v zrcadle staletí (Semotanová 2001). Obecným hodnocením kartografických děl se zabývá např. Hojovec (1987), který rozčleňuje mapu podle těchto témat: matematické prvky, úplnost obsahu, věrnost znázornění skutečnosti, aktuálnost obsahu, geometrická přesnost, kvalita kartografické interpretace a vědecká hodnota (Hojovec 1987, str. 243-245). Pro tuto práci ovšem bude vhodnější použití rozboru zaměřeného na staré mapy. Toto téma podle mě nejzdařileji a nejkomplexněji zpracovává projekt Dějiny kartografie – multimediální učebnice (Drápela, aj. 2012). Z další obecné kartografické literatury se jedná o publikaci Geografická kartografie (Čapek, aj. 1992) – důležitá je především část zařazení map, dále pak publikace Kartografie (Hojovec, aj. 1987), Topografická a tematická kartografie (Veverka, Zimová 2008) a Aplikovaná kartografie I. – tematické mapy (Voženílek 1999).

Jelikož jsou mapy tištěny v němčině (tedy včetně místních jmen), je třeba v této práci uvádět také české polohopisné názvy a tedy vyřešit problém překladu místních názvů z německého jazyka do českého. Na to je možné použít porovnání daného názvu s novější mapou podle lokality, kterou označuje. Druhou možností je použít některý server, který se zabývá problematikou německých názvů českých míst. Z těchto serverů zmíním webovou stránku Milana M. Horáka, který online publikuje německo-český slovník místních jmen, což umožňuje snadné a rychlé vyhledávání v názvech (Horák 2012). Tento slovník má ovšem celonárodní záběr a některé obce v něm chybí, proto se nakonec jako nejvhodnější jeví Lexikon obcí severních a severozápadních Čech¸ který se zabývá pouze oblastí severních Čech (tedy oblastí, do které jsou zasazeny mapy J. Matouscheka) a který je dostupný online na webových stránkách Státního oblastního archivu v Litoměřicích (SOA Litoměřice 2012). V databázi se mj. nachází pole český úřední název a německý úřední název (obce). Pro oblast Jizerských hor lze také využít německo-český místopisný slovník zpracovaný v knize Jizerské hory – O mapách, kamení a vodě (Karpaš 2009, str. 554 – 558).

Z institucí je pro práci důležitý Státní okresní archiv Liberec, ve kterém se vedle fondu Německého horského spolku nachází většina Matouschekových map.