Zánik obcí a osad zobrazených na Matouschekových mapách
Jelikož byly z obsahového hlediska zařazeny Matouschekovy mapy mezi staré mapy, dá se tedy předpokládat, že obsahují některé skutečnosti již dávno zaniklé. Mezi ty lze zařadit i dnes již zaniklé obce a osady zobrazené na Matouschekových mapách.
Cílem této části bylo vytvořit datovou vrstvu přenesenou poté na mapový poster, která by zobrazovala zaniklé osady v rozsahu Matouschekových map na území ČR a blízkém příhraničí.
Hypotézou byla, že se bude jednat o zaniklé obce a osady především v oblasti bývalého vojenského prostoru Ralsko a obce v oblasti dnešního povrchového dolu na lignit Turów u Bogatynie v Polsku.
Metody a postup
K této části byly stěžejní 3 Matouschekovy mapy - Turistická mapa JJH (jelikož se jedná o nejstarší mapu zachycující tuto oblast, z tohoto důvodu již nebyly vybrány novější Speciální mapa JJH a Mapa značených cest JJH), Speciální mapa Kummerského pohoří a Speciální mapa Dubské hornatiny. První z jmenovaných map již je nageoreferencována (viz. kap. 8.1.1), další dvě mapy byly nageoreferencovány stejným postupem.
Poté byla vytvořena nová bodová vrstva (s názvem „zanikla_sidla“). Do její atributové tabulky byla nadefinována následná pole:
- NAZEV_CZ – označující český název obce (popřípadě dnešní název obce u obcí mimo ČR)
- NAZEV_D – označující německý (původní) název obce
- OBLAST – rozlišení na oblast „Ralsko“, „Bogatynia“ a „ostatni“
Následně byly jednotlivá sídla Matouschekových map porovnávány se Základní mapou ČR (ČÚZK 2012a), připojenou pomocí WMS služby. Objevená zaniklá sídla byla zaznamenávána do bodové vrstvy „zanikla_sidla“.
Výsledky analýzy
Ve výsledku bylo ve vrstvě vytvořeno 12 bodů – tedy zaniklých sídel. Nejvíce zaniklých sídel se nachází v bývalém vojenském prostoru Ralsko (7 sídel), v oblasti povrchového dolu Turów se jedná o 3 sídla a mimo dané oblasti další 2 sídla. Tím se potvrdila původní hypotéza, že většina zaniklých sídel bude v oblastech bývalého vojenského prostoru Ralsko a v oblasti povrchového dolu Turów.
- Oblast bývalého vojenského prostoru Ralsko
V oblasti bývalého vojenského prostoru Ralsko se dříve (v rozsahu Matouschekových map) nacházelo 7 (dnes již zaniklých) obcí. Jednalo se o obce Holičky (Hultschken), Černá Novina (Schwarzwald), Polohlavy (Halbehaupt), Dolní Novina (Böhm. Neuland), Olšina (Wolschen), Křída (Křidai) a Svébořice (Schwabitz).
Vojenský prostor Ralsko se nacházel přibližně v rozsahu geomorfologického celku Ralská pahorkatina a jeho rozloha činila 250 km2. Byl využíván československou a sovětskou armádou.
Část prostoru získal v r. 1942 Wehrmacht, který zde cvičil střelce. V r. 1946 (po odsunu sudetských Němců z oblasti a vysídlování) rozhodla vláda o zřízení vojenského tábora Bezděz, v r. 1947 tak byla celá oblast vysídlena a některé vesnice srovnány se zemí, ty zbylé využity pro potřeby armády. Později byl prostor přejmenován na „Vojenský újezd Ralsko“. Po revoluci v r. 1989 byl vyjednán odsun sovětských vojsk a v r. 1991 odjel z prostoru poslední ruský transport. Následně se prostor otevřel turistům.
- Oblast povrchového dolu Turów (Polsko)
Tato oblast patřila dříve Německu, ale vzhledem k novému poválečnému uspořádání připadla oblast Polsku. Jedná se o území, které je ovšem z velké části obklopeno Českou republikou a Německem. Celkem v tomto území byly zlikvidovány 3 obce - Biedrzychowice Górne (Friedersdorf), Rybarzowice (Reibersdorf) – zde zanikla pouze část obce - a Gießmannsdorf.
Povrchový důl Turów leží v jihovýchodní části žitavské pánve u Bogatynie. Jeho rozloha činí zhruba 45 km2. V dolu se těží hnědé uhlí – lignit. Těžba je zde poprvé zmiňována v r. 1740. Ve dvacátých letech minulého století se těžba pohybovala v rozmezí 2 – 4,5 mil. tun/rok. V r. 1962 byl otevřen důl Turów II.
- Ostatní zaniklé obce
Mezi ostatní zaniklé obce patří Velká Jizera (Gross Iser) a Vysoký (Hohenwald).
Obec Vysoký se nacházela v pohraničí nedaleko Dětřichova a Nové vsi. Konec obce nastal po válce, kdy došlo k odsunu německého obyvatelstva. Ještě v r. 1950 se zde nacházelo 28 domů, ale již jen 7 stálých obyvatel. Poté hospodářské usedlosti pustly a rozpadaly se a jejich zbytky byly zplanýrovány na konci padesátých let.
Osada Velká Jizera byla založena v r. 1630 pobělohorskými exulanty. Nacházela se mezi osadou Jizerka a polským městem Swieradów Zdrój. V dobách největší slávy stálo v obci přes 40 domů. Po druhé světové válce byla všechna stavení zdemolována z důvodu nerespektování nové česko-polské hranice českým obyvatelstvem Velké Jizery. Stát zůstala pouze budova bývalé školy.